B tým - II. třída, oddělení A
3. kolo - 17. 9. 2011
Spousta šancí, ale opět bez bodu
Sokol Lipence B - FK Řeporyje B 1:2 (0:1)
Řeporyjská obrana odvrací míč po našem rohu, k číhajícím Tomášovi Kovalčíkovi a Vítkovi Mázdrovi se míč nedostal
Bilance lipenecké rezervy je opravdu tristní - tři odehraná kola a nikde ani bod. Tak jako si Lipenečtí nechali utéct bod v kole prvním, podobný scénář se odehrával i v sobotu odpoledne proti Řeporyjím. I potřetí v řadě Lipence ostrouhaly, a mají tak na kontě za podzimní sezónu stále jen velkou nulu. Přitom se hostům podařilo skórovat z nevynucených dvou chyb a domácí ostrostřelci nedali na několik desítek šancí - to se pak opravdu nedá vyhrát.
Prvních deset minut bylo na hřišti peklo. Hosté nás uzamkli na vlastní polovině a my najednou nevěděli, kam dřív skočit. Řeporyjští hráči nás přečíslovali, zdvojovali a byli všude dřív. Na konci této desetiminutovky se bohužel podařilo hostům i vstřelit branku. Na polovině se přes vrávorajícího Činovce uvolnil jeden z útočníků a hnal si to přímo na Havlíčka. Protože měl Činovec blíž k míči než soupeřův hrot, nikdo takový problém nečekal. Po třicetimetrovém úniku dokázal soupeř vystřelit, což ještě Havlíček kryl. Na dorážku doběhnuvšího kolegy z útoku však již nedosáhl - 0:1.
Obdržená branka jako by uhodila na hráče Lipenců do hlavy a ti pookřáli a začali protivníka výrazně přehrávat. Řeporyje se prakticky do konce první poloviny nedostaly do útoku. Našinci běhali jako fretky a zdálo se, že je zaděláno na obrat. Jenže to by se naši zakončovatelé nesměli mýlit. Ani Hlava z centru od lajny, ani Procházka ze samostatného úniku a ani Činovec s Pagáčem ze střední vzdálenosti neměli to štěstí vsítit gól. Nejnadějnější šanci celého tlaku z první půle totálně zazdil Kovalčík, který z úrovně penalty, navíc nikým nehlídán, překopl svou bombou bránu vysoko nad.
I v druhém poločase jsme dokázali po pár odehraných minutách převzít míč pod naši kontrolu a kombinovat s ním mimo protivníkův dosah. Avšak opět se nám nedařilo proměnit vyložené šance. Ke všemu jsme hloupě obdrželi další branku. Po chybné rozehrávce od Havlíčka se dostal k míči sokův forvard, jenž si šel neomylně za svým - 0:2.
Tohle jsme si nezasloužili - poslat se vlastní vinou do kolen je opravdu psychicky demotivující. Tak nebo tak se nikdo nevzdával, alespoň ne morálně - týmu totiž postupem času docházely síly a bylo vidět, že fyzičku má jen pár jedinců.
Nakonec se přece jen povedlo snížit. Procházka byl ze středu pole vyslán do řeporyjské šestnáctky, kde jej v ošemetné situaci hostující obránce fauloval. Sudí Kerbach (díky nepřítomnosti sudího a dohodě obou týmů se k píšťale dostal právě jeden z trenérů áčka) nařidil penaltu. Hosté sice usilovně protestovali, na situaci to však pramálo změnilo. Zkušený exekutor Barva si posléze mohl připsat další čárku na konto vstřelených gólů - 1:2.
Po zbytek zápasu se hra přelévala odtud tam a zase zpět. Útočily především Lipence, které chtěly vyždímat z klání aspoň bod. Na druhou stranu se zase hrnuly protiútoky Řeporyjí, jenž kryla jen čtveřice obránců - nikdo jiný totiž neměl energii se vracet. Pěkně z dálky střílel a později i z blízka hlavičkoval Kovalčík. dále se pokoušel i Procházka, několikrát i Barva s Mázdrou - jako by ale byly tři tyče hostů začarované. Nic z toho. Vyrovnávací branku jsme již nedali, a museli jsme se tedy i potřetí poklonit před naším protivníkem.
Třetí zápas v řadě jsme nedokázali vyhrát a již druhé domácí klání nám uteklo o branku - velká škoda. Přestože jsme v podstatě soupeře k ničemu nepustili, ten dokázal z minima vytěžit maximum v podobě prvních tří bodů na svém kontě. Je vskutku těžké hrát pořádně, když většina našich hráčů vydrží maximálně polovinu. Doteď se vše dalo svést na parné počasí, na co se ale budeme vymlouvat přístě?!
Sestava: Havlíček - Bernklau Pavel, Činovec, Rulík (C), Kovalčík - Hlava (65. Krůta), Tatar, Madej (46. Barva), Pagáč (46. Antoš) - Procházka, Mázdra
Branka: Barva
(tk)
|
