4. kolo (13. 9. 2008)
Sokol Lysolaje - Sokol Lipence B 0:2 (0:0)

Doma se béčko sejde v patnácti lidech, na suchdolskou škváru však dorazilo jen jedenáct hráčů. Emler ještě spal (!), po gólmanu Vrbovi ani vidu ani slechu, mobil nedostupný, a tak do branky musel Tomáš Kovalčík, který kdysi zkoušel párkrát chytat v dorostu.

Na přesušené škváře, která ve větru prášila a plnila hráčům oči, ústa, nosy i uši, měli zpočátku více ze hry Lysolajští. Tomáš Kovalčík však předvedl několik spolehlivých zákroků a svůj tým podržel.

Naše útočné ambice zastavoval především domácí pomezní rozhodčí, kterému to hlavní sudí Vild vždycky zbaštil a foukl ofsajd, i když byl třeba Martin Barva dva metry před obránci.

Po změně stran nás hned v první minutě zachránila tyč. Ale potom se zlepšila hra zálohy, která pomáhala obraně a posílala pěkné míče útočníkům. Po jednom takovém rychlém ataku vybojoval Martin Barva roh. Kopal ho Jarda "Taška" Kábele, brankář si točený míč téměř srazil sám do branky, ale obránce na čáře vykopl. Naštěstí pro nás jen na velké vápno, kde stál nejmenší na hřišti Tomáš Švorc a hlavou (!) vrátil míč do vinglu lysolajské branky.

Chytřejší hrou jsme pak opanovali hřiště a do mnoha šancí jsme soupeře nepustili. Domácí byli nebezpeční jen při rozích. Jednou Tomáš Kovalčík vytáhl jedovatou hlavičku zpod břevna, podruhé míč prošel téměř po brankové čáře přes celou svatyni.

Do toho jsme však podnikali rušové protiútoky, které volaly po gólu. Jednou však Taška ve finální fázi špatně přihrával Barvičovi, podruhé byl Láďa Švorc sám před brankářem a překopl.

Šest minut před koncem ale Ondra Čech na vápně našel Barviče a ten chladnokrevně podél brankáře pojistil náš náskok. Utkání se pak prakticky jen v klidu dohrálo.

Sestava: Kovalčík - Pokorný, Činovec, Puchmajer, Šindelář - Čech, Lepšík, Kábele, T. Švorc - Barva, L. Švorc

(jkl)