9. kolo - 19. 10. 2014
Otcové a synové vybojovali bod

AFK Slivenec - Sokol Lipence 1:1 (1:1)

Nedělní odpoledne slunečné, téměř bez jediného mráčku. Čas 14:30 a na hřišti jen trenér, jeho asistent a Dominik. Z povzdálí se netradičně včas sunul Robas – po dvou šichtách v práci. Teprve o deset minut později ostatní hráči týmu. Vypadalo to, že se nikomu svlékat do dresů moc nechce. I při samotném rozcvičování to spíš připomínalo „báčko“, než přípravu na zápas. To zaregistroval i Tonda Kříž, v roli vedoucího týmu.

Po dvaceti minutách jsme se znovu sešli v kabině, poslední rady, upozornění trenéra a snahy o vyhecování se - málo slov, hodně svěšených hlav. Sestava opět podle možností. Nemocný Milda byl za klandrem jako mluvící posila a na lavičce dva patnáctiletí mlaďoši – Honza Halgaš a Dandyn Čech. Muziku tvrdil Honza Kerbach, který po trestu oblékl dres náhradního brankáře.

Hvizd rozhodčího a fotbal začal. První minuta a my jsme se tlačili dopředu. Vypadalo to, že si po předchozích prohraných utkáních kluci řekli víc ostrých slov, než kdy předtím a snad proto se začali víc snažit hrát fotbal. Domácí kontrovali, tlačili se dopředu – hlavně po stranách. Naši obránci měli dost velkou honičku. Bylo vidět i cítit, že chtějí za každou cenu tři body. Hlavně cítit – fauly, fauly a zase fauly domácích. Spoléhali na fakt, ža hrají doma a že rozhodčí jim bude hodně tolerovat. Pravdou je, že některé viděl, u některých zahmouřil oko, občas obě. To bylo něco pro Martina "Knaka" Raka. Startoval jako čertík, ale udržel se – naštěstí. Pak jako by se karta obrátila. Rozhodčí hru domácích pochopil a začalo se „žlutit“, k nelibosti domácí lavičky, diváků a koneckonců i hráčů samotných. V tu chvíli jsme měli malou převahu, ale měli. Ke střelbě se dostal Ivan Hašek, Dominik i Honza Cikrt. Výsledkem tlaku však prozatím nebyla žádná branka, ale jen rohy, a po jednom takovém ve 22. minutě uklidil míč za záda domácího brankáře Martin "Knak" – lehounkým sklepnutím k pravé tyči. Slááááva, konečně branka, která znamenala vedení – po dlouhé době.

Domácí zatroubili k útoku, lepší je říci k agresi. Rozhodčí měl plné ruce práce, gestikuloval tak vehementně, až si pletl strany. Mátl jak hráče na hřišti, tak obě lavičky, ale na utkání se dalo dívat. Dokonce jsme si dokázali přesně přihrát, a to i několikrát po sobě. Pak ale přišel náš faul, vlastně donucené přerušení hry dobrých 36 metrů od naší branky. Centr v 33. minutě z levé strany, přetažený „kopec“ na konec našeho malého vápna, kde měl Radek starosti se dvěma hráči (po nedorozumění) a domácí vyrovnali.

Slivenecký kapitán v tu chvíli přeladil na psychiatrickou léčebnu v Bohnicích, přiběhl k naší lavičce a začal křičet "Tady to máš, ty vrahu!" Jako připomínku nezaviněného (!) zranění, které Honza Kerbach před dvěma roky (!) způsobil za béčko ve svém malém vápně (!) domácímu hráči. Náš trenér Jirka Pospíšil si to ale nenechal líbit a upozornil asistenta rozhodčího. Ten zareagoval správně, signalizoval hlavnímu a ten ukázal žlutou.

A začalo se jiskřit. O šest minut později ten samý hráč podkopl Tomáše, když mu chtěl sebrat míč z hlavy. Rozhodčí, bylo to vidět na dálku, sahal po druhé žluté, ale z (ne)pochopitelných důvodů ji nevytáhl. O tři minuty později – opět faul domácích na Robase a opět jsme se stěhovali do útočného pásma. To ale nevydržel domácí trenér a vystartoval. To zase nevydržel rozhodčí a jako kompenzaci za fauly domácích dal trenérovi červenou a ten musel za klandr. Rozháraný první poločas ukončil hvizd rozhodčího. V kabině už byla trochu jiná nálada, utkání bylo hratelné i na sliveneckém hřišti.



Do druhého poločasu jsme nastupovali s vědomím, že musíme dát hodně rychle branku. Se stejnou taktikou však začali hrát i domácí. A tak se hrálo nahoru a dolů, bylo to fyzicky náročné pro všechny. Museli jsme zvolnit a tak víc brnkat na nervy domácím. Častěji jsme přerušovali hru i za cenu autů a rohů. V tuto chvíli odváděl velice dobrou práci Petr "Máca" Macků i srdcař Ondra Čech. Knak ukopával míče od nohou domácích, Jirka Chroustovský se pral ve vzduchu a míče ve spolupráci s Ivanem Haškem vyvážel Radek.

Vláda Halgaš i se zraněnou nohou jim pomáhal. On odvedl stabilně solidní práci a byl také společně s Honzou Cikrtem nejvíce faulovaným hráčem. Pomalu se blížil konec utkání, drželi jsme si palce a málem se nám to vymstilo. Po jednom takovém přerušení, kousek za naší polovinou, domácí rozehrávali. Nakopnutý míč, znovu kopec větší než hora se snášel pomalu dolů. Tomáš jen tak kontroloval jeho let a najednou“ bum“ a míč se odrazil od spojnice břevna a tyče na naše malé vápno. Bylo to klika všech klik. To bylo 15 minut před koncem.

Máca už nemohl a tak nastoupil mladý Halgy (táta a syn hájili barvy Lipenců). Na poslední minutu naskočil za Robase malý Dan Čech.. Opět otec a syn na zeleném pažitu. Škoda, že závěrečný hvizd rozhodčího tyto dvojice rozdělil. Utřeli jsme si studený pot a s vědomím získaného bodu venku jsme zamávali Slivenci.

Lavička áčka ve Slivenci" Honza "Krbec" Kerbach, 48 let, Honza Halgaš, 15 let, Daniel Čech, 15 let

V posledních třech utkáních musím na úplný závěr říct „klobouk dolů“ před Tomášem "Nelidou" Poulem. Dokázal nás podržet, má to v hlavě srovnaný a hlavně – roste z něho opora. No a za dnešní sice bojovný výkon venku dávám všem v průměru trojku – dalo se vyhrát „kdyby“, ale dalo se i prohrát „kdyby“. Zaplaťpánbu se na "kdyby" nehraje!

Sestava: T.Poul - Petr Macků (J. Halgaš), Rak, Šedivý - Chroustovský, V. Halgaš, Cikrt, Hašek, O. Čech - R. Poul ((D. Čech), Šalamoun
Gól: Rak
(vat)