7. kolo - 4. 10. 2014
Prohra po boji, ale stejně bolí

AFK Slavoj Podolí - Sokol Lipence 3:1 (3:1)

Sobotní dopoledne - slunci se z mlhy nechtělo i hráči našeho týmu se těžko probouzeli. Rozcvičování jako ze zpomaleného filmu, ale zahajovací hvizd rozhodčího je nakonec probudil.

První náš útok skončil před velkým vápnem soupeře. Na hráčích Podolí bylo už od začátku utkání vidět, že chtějí tři body. Tlačili se k naší brance z levé i pravé strany a naši obránci měli hodně starostí uhlídat je. Prvních dvacet minut se nám to dařilo docela dobře. Každý z naší jedenáctky se snažil plnit rozdané úkoly trenérem a je nutné říci, že to byl docela pohledný fotbal z obou stran.

Pak ale přišla dvacátá minuta a nenápadný centr soupeře z levé strany. Míč letěl pomalu nad našimi hráči, skočil těsně před hranicí malého vápna. Tomáš v brance uklouzl, stačil však padat ve směru letícího míče, ale nabíhající hráč Podolí na zadní tyč v pádu srazil míč do naší branky. Trocha nedůslednosti a soupeř se radoval.

Před sebou jsme měli ještě 70 minut a věřili jsme, že se podaří nejenom vyrovnat, ale... Po rozehrávce jsme se začali víc tlačit před šestnáctku. Centr střídal centr, individuální průniky našich hráčů nebyly ojedinělé. Soupeř se v tu chvíli podvolil naší hře, a to bylo podstatné. Z útoku po pravé straně přišel faul. Míč si postavil Vláďa Halgaš – dlouhý centr z třiceti metrů na zadní tyč, zpětná hlavička do středu hřiště na hranici malého vápna – boj o míč – ten díky domácím končí v zámezí. Kopeme roh zprava. Radek levou nohou stříleným centrem ve 25 minutě našel Ivana Haška a ten se hlavou nezmýlil. Vyrovnáno!



V tu chvíli to vypadalo s naší hrou velice dobře, snad i proto měl rozhodčí stejný metr pro obě strany. Pak ale přišla osudná 29. minuta. Jako byste se dívali do zrcadla – soupeř po faulu kopal z levé strany ze třiceti metrů na naší branku. Míč šel na zadní tyč, zpětná hlavička bohužel skončila v naší síti. Nedůsledností našich bránících hráčů vede Podolí 2:1.

Rozehráváme, tlačíme soupeře na jeho polovinu. Hráčům nelze upřít snahu o vyrovnání. Náš další útok ve 34. minutě po levé straně. Hráč soupeře se zatáhl do velkého vápna, kde v souboji o míč hrál viditelně rukou, viděli to všichni – píšťalka rozhodčího však mlčela, přestože byl od souboje necelých pět metrů. To bylo něco pro Honzu "Krbce" Kerbacha na lavičce. Vyletěl jako čertík, ale zbytečně a marně.

Hráči Podolí, posílení neodpískanou penaltou, začali útočit. Ve čtyřicáté minutě Radek bojoval s útočícím hráčem a zahnal ho až k rohovému praporku. Ten se však obtočil kolem Radka a stačil odcentrovat na hranici malého vápna, kde jsme neuhlídali dvoumetrového habána - ten uklidil centr do naší branky. Podolí vede o dvě branky, není to o moc, ale jak se ukázalo ve druhém poločase, tak to stačilo.

Druhý poločas, to už nebyl fotbal, ani kopaná – to byl urputný boj se spoustou chyb na všech třech stranách. Fauly hráčů se střídaly s hádáním se s rozhodčími, s výkřiky z naší lavičky. Je nutné říci, že to byl důsledek velice špatného výkonu rozhodčích a z jejich chápání či nechápání výhod a nevýhod. Po jednom takovém výstupu dostal Honza Kerbach nejdříve žlutou a chvíli poté červenou kartu. Ke kartě neměl daleko ani trenér Jirka Pospíšil.

Ve 23. minutě druhého poločasu střídal Týče Krejzar, avšak po necelých 15 minutách si při srážce se soupeřem poranil rameno a musel střídat. Za něho naskočil Jirka "Jiljí" Antoš. Vlaďa Halgaš si mezi tím natáhl tříslo a nastoupil další náhradník Ondra Čech. Do konce „mače“ se nestalo nic a i ze slibovaných dvou minut nastavení - bylo jen dvacet vteřin. Další prohrané utkání, smutek střídá vztek, další body, které nám utekly mezi prsty.

Jak to viděl soupeř, čtěte zde.

Sestava: Tomáš Poul - Petr Císařovský, Martin Rak, Radek Šedivý, Jirka Chroustovský, Vláďa Halgaš (79. Ondra Čech), Honza Týč (68. Pavel Krejzar, 82. Jirka Antoš), Ivan Hašek, Milda Witberger, Honza Cikrt, Robin Poul, střídali Pavel Krejzar, Jirka Antoš a Ondra Čech
Branka: Hašek
(vat, jip)