17. kolo 29.4.2005
Sokol Lipence - Slavoj Podolí C 0:4 (0:2)


Brankář Pavel Novák právě zázračně vyrazil střelu podolského útočníka ze tří kroků. Čtyřem gólům v naší však zabránit nedokázal
Foto: Michal Hájek

Trenér Milan Jamrik má potíže. Chybí mu už osm hráčů z týmu, a tak tým na sobotu doslova lepil, jak se dalo. Povolal dva dorostence - šestnáctiletého Tomáše Kovalčíka a sedmnáctiletého Honzu Týče - a jednoho vysloužilce - čtyřicetiletého Jardu "Tašku" Kábeleho.

Soupeř, víceméně s věkovým průměrem našeho béčka, však fotbal uměl. Jeho hráči o sobě věděli, dávali míč od nohy a hlavně - dokonale proměňovali šance. Z pěti brankových příležitostí dokázali využít čtyři, zatímco my jsme ze zhruba osmi šancí nedali ani jednu.

První dva góly padly skoro jako přes kopírák. Naše obrana nedokázala včas uklidit míč do bezpečí, soupeř vždy nahrál volnému hráči ve vápně a ten dvakrát prostřelil vše, co mu stálo v cestě.

Na druhé straně krásně odcentroval Tomáš Kovalčík, Martin Barva obloučkem přehazoval brankáře, ale netrefil branku. Za chvíli Vítek Mázdra utekl po křídle, servíroval míč před branku Barvovi, ale přihrávka šla o půl kroku dozadu.

Po přestávce se naši hráči na soupeře vrhli, hráli "na komíny", tedy na dolní branku. Ale zase přišla střelecká selhání. Balón lítal z kopaček lipeneckých fotbalistů těsně vedle tyčí nebo do brankáře. Největší šanci jsme měli, když Mázdra opět utekl po straně, před brankářem nahrával před úplně prázdnou branku Barvovi, ale toho stačil zblokovat vracející se obránce.

A tak se zase dvakrát trefili hosté a zápas byl rozhodnut.

Trenér Jamrik byl po zápase zachmuřený a nebral si servítky. Ovšem diváci u "chytrého klandru" ocenili aspoň snahu slepeného týmu a hodnotili porážku jako příliš vysokou. Zaujali je svým výkonem dorostenci, stejně jako na béčku. Je v nich naděje lipeneckého fotbalu.
Sestava: Novák (C) - Pavel Bernklau, Rulík, Hejduk, Stauch, - Týč, Kábele, Holub, Kovalčík - Barva, Mázdra
(jkl)